Stpan Svoboda America
Latina
Cestopis
Podzim 2010 - Leto 2011
Obsah:
O cest ............................................................................................................................................. 3
1. Dva dny v Bogote ............................................................................................................................. 5
2. House of the Rising Sun ................................................................................................................... 7
3. O relativite vzdalenosti a mestu Popayan ..................................................................................... 10
4. Kolumbijsky Krumlov ..................................................................................................................... 13
5. El Camino Real ............................................................................................................................... 15
6. Prvni zazitky z Karibiku .................................................................................................................. 19
7. Cartagena de Indias ....................................................................................................................... 21
8. Islas de Rosario .............................................................................................................................. 24
9. Kdo se boji, nesmi do pralesa ........................................................................................................ 27
10. Na rece ........................................................................................................................................... 31
11. O cestovani v obdobi destu ........................................................................................................... 33
12. Z hor k pacifiku a zase do hor ........................................................................................................ 35
13. O cestovani v obdobi destu ........................................................................................................... 40
14. Ayahuasca ...................................................................................................................................... 42
15. Choqueqirao aneb Jak jsem nesel na Machu Picchu ..................................................................... 45
16. Machu Picchu aneb Tak jsem prece jenom sel .............................................................................. 48
17. Bolivie pro stredne pokrocile ......................................................................................................... 56
18. Sucre a Bolivijsky venkov ............................................................................................................... 63
19. Villa Imperial de Potosi: Pycha Kralu ............................................................................................. 69
20. Tenkrat v Bolivii ............................................................................................................................. 73
21. Z kopce dolu Argentinou ............................................................................................................... 76
22. Posledni Calchaqui ......................................................................................................................... 80
23. Buenos Aires a vodopady Iguazu ................................................................................................... 84
2
O cest Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't
do than by the ones you did do. So throw off the bowlines. Sail away from the safe
harbor. Catch the trade winds in your sails. Explore. Dream. Discover."
M. Twain
You cannot travel the path until you have become the path itself."
Buddha
3
Tento vylet povauju za to nejpinosnji, co jsem kdy udlal. Akoliv jsem ml ped
cestou obavy, brzo jsem pochopil, e jsou zbytene. Zaitky, dobi lide a uasna
piroda postupn zkliduji mysl. A zanete pijimat vci, ktere se kolem vas dji
s otevenym srdcem a hltat ivot plnymi douky, pak ucitite, e cestovani z vas dla
lepiho lovka. Ze vas duevn obohacuje a lei. Kolikrat jsem usinal s pocitem
tsti a vdku, ktery bn lovk nezaije. Navrat do vedniho svta je nelehky, ale
je nedilnou souasti cestovani. Je to zavrena zkouka. Zkouka z toho co jste se
nauili: jak si zachovat istou mysl, otevene srdce a it astny ivot.
4
1. Dva dny v Bogote Bogota, Colombia Sunday, November 21, 2010
Do Bogoty jsem sice priletel luxusnim A340,
ale moc fit jsem nebyl, protoze na me zbylo
misto uprostred vedle ohrmonyho, mafinsky
vypadajiciho kulumbijce (samo, ze mel knirek
a vlasy napomadovany dozadu), ktery za celou
dobu letu nesel ani jednou na zachod, zatim co
ja asi petkrat a pokazdy jsem ho musel
vzbudit. Cili jsem se po priletu velkoryse
rozhodl vzit si taxi na adresu Alejandra, typka,
ktery se mi ozval pres Couchsurfing.
V jeho miniaturnim byte surfoval jeste
sympatickej francouzskej parecek, Nora a
Julian, kteri stravili nekolik let v Granade a to jim u me na kreditu rozhodne neubralo.
Po dvou pivkach a deci vina v kombinaci s nastupujici lehkou otravou CO2 z prevyseni
jsem upadl do hlubokeho spanku na matracce.
Prvni den jsem zasvetil poznavani Bogoty a pilovani dovednosti, bez kterych se pobre
turista v Jizni Americe dost natrapi. Jedna se predevsim o suvereni objednani
poledniho menu, aniz bych vedel co jednotliva jmena jidel znamenaji a cestovani
MHD. Mistni autobusy jsou takovy vozitka, kam se narve vzdy X+1 pasazeru, pricemz
X muze byt jakkekoliv realne i nerealne cislo. Kdyz pobre turista vidi, jak se takova
miniatura autobusu blizi, musi zjistit jestli jede jeho smerem. Na cisla zapomente,
barevny napisy na prednim skle ukazuji, cislo ulice a avenidy kde to bus otaci zpatku
do centra, ale jestli z toho lze vycist KUDY jede, to do ted nevim. Pak mate asi tak 5
vterin na to rozhodnout se jestli na nej mavnete nebo ne. V podstate nastupovat je
hracka, ale dostat se ven znamena zakricet POR AKA! nebo ESQUINA! a pak
vystihnout moment, kdy ridic zpomaly natolik, ze se da vyskocit a nezabit se o sloup.
Pokud ten kratky moment pobre turista prosvihne, tak ridic zase zrychly a turista
muze kricet znova.
Za zminku jeste stoji hluk, ktery vychazel z hloucku lidi kolem stolku v centru Bogoty.
Jeden by rekl ze podle vykriku ACH BOZE MUJ PROC SI MNE OPUSTIL jenalo o je-
kulicka-neni-kulicka nebo kohouti zapasy, ale ve skutecnosti tam probihala sachova
blitzka.
Druhy den prselo, tak jsem sel po muzejich a to me unavilo vic, nez celoudenni
toulani se centrem. Obecne me bogota nijak neuchvatila, dva dny stacily a tak jsem
se vecer rozloucil s Alejandrem (Nora s Julianem odjeli o den driv) a jel nocnim
autobusem do 10h vzdaleneho San Augustinu.
5
6
2. House of the Rising Sun San Agustin, Colombia Wednesday, November 24, 2010
San Agustin je archetyp Kolombijskeho horskeho
mestecka, kde se kazdy zna s kazdym, a ve kterem by
se dosud pestovala jen kava a cukrova trina, nebyt toho,
ze zde jeden nemec v roce 1913 objevil radu prapodivne
vypadajicich soch z obdobi zhruba 0-1000 n.l. (Az bude
lepsi pripojeni, tak je uploadnu fotky.) Tyhle sochy, ktere
vypadaji jak ze spatnyho tripu staly pred hrobkama
vyznamnych lidi z tohoto horskeho kmene, nejspise aby
je chranily. Nic krome soch, koster a keramiky se zde
nezachovalo a kultura postupne vymizela, takze vsechno
co se tyce teto kultury jsou jen dohady.
Po vystupu z busu se na me vrhli nahaneci (nevyhoda bejt jedinnej turista v buse),
ale nenechal jsem se ukecat a sel jsem podle planu do Casa del Sol Naciente (viz
nadpis), ktera je asi 15 minut chuze nad mestem a za celkem slusnou cenu dostal
cabanu (neco jako bamboo-hut) na utesu 300m nad rekou Magdalena s uzasnym
temer zenovym vyhledem na pohori. Vic nez sochy me bavi jen tak chodit mestem a
povidat si. Lidi jsou tady mnohem otevrenejsi a pratelstejsi ne v Bogote. Ve meste
jsem potkal jednu z nahanecek, ktera se uz vyklidnila, vyslo najevo ze jde na kurz
anglictiny a nic neumi, tak jsem ji rekl at mi to ukaze a nad polednim menu jsem ji
pomohl prelozit domaci ukol. Veta typu VE MESTE BYLA FIESTA ALE NIKDO SE
NEPOPRAL asi nejlip vypovida Kolumbijskem venkove.
Druhy den jsem se vypravil s dalsima 4 lidma jeepem po okoli San Agustinu, kde se
nachazeji dalsi pohrebiste a dalsi sochy, ale taky dva ohromny vodopady (jeden z
nich se svymi 400m je 3. nejvyssi v LA) a predevsim klasicky kolumbijsky venkov:
kavove a trinove plantaze, kone, usmrkany deti a ostrileni starici v kloboucich. To vse
se nachazi v cordillera oriental zhruba ve 2000 mnm takze pres den tu je svezich 20 a
v noci tak kolem 10 a prsi tu tak jak v Irsku.
Nas ridic byl stara skola mluvil takovou vidlakovstinou, ze jsem mu temer nerozumel,
poustel klasicky kolumbijsky slagry, ktery se drzely na vrchnich prickach hitparad
zhruba nekdy kolem r. 1900 a celou cestu troubil svym klaksonem se srandovni
melodii na protijedouci a jdouci auta, motorky, lidi i dobytek.
7
8
9
3. O relativite vzdalenosti a mestu Popayan Popayan, Colombia Monday, November 29, 2010 Rano, jsem se rozloucil se svoji
damskou navstevou, ktera mohla u me
prespat jen pod podminkou, ze nedojde
k zadnemu fyzickemu kontaktu a to mi
musela odprisahnout na jmeno
samotneho Simona Bolivara. Merila
skoro deset centimetru a to je u
sarancete sakra hodne. Zaplatil jsem
za Cabanu, sesel do mestecka a vzal
colectivo do Pitalitos odkud jel autobus
do Popayanu.
Kdyz se obsadila vsechna mista, tak
ti, na ktere nezbylo si sedli do ulicky na
zem, na kufr, nebo proste stali. Vzdalenost mezi Pitalitem a Popayanem je takovejch
sto kilometru, tak jsem se dusevne pripravil na cca 3 hodky cesty a po zkusenosti z
nocniho prejezdu se vybavil fliskou, mp3, knizkou a tesil se, jak si odpocinu...
Po deseti minutach autobus sjel z asfaltky a odbocil na trasu pres Cordillera
Occidental, jejiz zlomek jsem den predtim jel v jeepu a ktera spis nez polni cestu
pripominala cerstve rozorane pole. Klimatizace nefungovala, protoze tam ani nikdy
nebyla a teplota vevnit se zacala s blizicim se polednem prudce zvysovat. Vetsinu
cesty jsem prakticky stravil v prosotru mezi sedackou a stropem autobusu. Aby to
lepe utikalo, ridic poradne ohulil kazety s lidovkama a to tak, aby pripadne pritomny
gringo nemel sebemensi sanci poslouchat svoji mp3. Ke vsi smule jsem sedel primo
pod reprakem, takze jsem dostaval plne davky pribehu o neopetovane lasce a
trpkeho zivota paseraku kokainu v rytmech salsy. Nevim, jestli to bylo tim, ze jeste
nejsem uplne aklimatizovanej na HC prejezdy, nebo tim, ze celou cestu mladik v
ulicce vedle me zvracel, ale tahle sedmihodinova jizda autobusem se radi mezi ty
nejprisnejsi a proto jsem se tesil jak se vecer opiju.
A tak jsem ucinil. U Tamary, ktera ubytovala jeste Gorca, typka ze spanelska a
ukrajinsko-belorusky par (ktery cestuje z USA az uplne na nejjiznejsi cip LA stopem a
temer bez financi, ale za to s drevenou stolickou, kterou tam musi umistit v ramci
jakkehosi projektu) se prave pripravovala vecere, takze jsem prisel just in time. Pak
se stavili jeste mistni kamaradi a rozjela se fiesta v obyvaku ve kterem byl jen gauc,
bohuzel zrovna ten na kterym jsem mel spat...
Druhy den jsme se vydali do temalnich jezirek. trosku ve me hrklo pri zjisteni ze
jedeme stejnou cestou kudy jsem den predtim prijel. Tam kde prechazel asfalt na
polni cestu, jsme prestoupili na motorky a pak cely den stravili ve vode o teplote 50C
v horach s vyhledem na vodopady a horske svahy. Pri cekani na bus zpatky do mesta
10
Document Outline
-
- Dva dny v Bogote
- Bogota, Colombia
- Sunday, November 21, 2010
- House of the Rising Sun
- San Agustin, Colombia
- Wednesday, November 24, 2010
- O relativite vzdalenosti a mestu Popayan
- Kolumbijsky Krumlov
- El Camino Real
- Prvni zazitky z Karibiku
- Cartagena de Indias
- Islas de Rosario
- Kdo se boji, nesmi do pralesa
- Na rece
- O cestovani v obdobi destu
- Z hor k pacifiku a zase do hor
- O cestovani v obdobi destu
- Ayahuasca
- Choqueqirao aneb Jak jsem nesel na Machu Picchu
- Machu Picchu aneb Tak jsem prece jenom sel
- Bolivie pro stredne pokrocile
- Wednesday, April 27, 2011
- Sucre a Bolivijsky venkov
- Guayaramern, El Beni, Bolivia
- Wednesday, April 27, 2011
- Villa Imperial de Potosﭭ: Pycha Kralu
- Tenkrat v Bolivii
- Z kopce dolu Argentinou
- Posledn Calchaqui
- Buenos Aires a vodopdy Iguaz
Add New Comment